Prostata naléhá svou horní plochou na močový měchýř. Obkružuje počáteční část mužské močové trubice, která dále pokračuje přes svaly dna pánevního do penisu. Díky tomuto umístění mohou změny prostaty přímo ovlivňovat průběh močení.

Směrem k močovému měchýři tvoří hranici prostaty svěrač z hladké svaloviny. Tento svěrač neovládáme vlastní myslí a jeho zásadní význam je při ejakulaci - dobrá funkce svěrače zajišťuje, aby nedocházelo k odtoku semene do močového měchýře, ale z penisu ven. Směrem k pánevnímu dnu prostatu ohraničuje svěrač z příčně pruhovaného svalstva. Tento svěrač je již vůlí ovladatelný a dovoluje udržet moč v situacích, kdy není mikce možná. Díky jeho funkci je možné močit v chtěných intervalech a v noci moč spontánně neodtéká. Zvláštní struktura různých druhů svalových vláken svěrače umožňuje udržet moč i při náhlém zvýšení tlaku (například při kašli, běhu, provádění dřepu) nebo bez vysokého tlaku dlouhou dobu (spánek).

Močení je úzce svázáno také s dobrou funkcí močového měchýře. Ten musí mít především schopnost jímat větší množství moče bez zvýšení tlaku. Vysoké tlaky by vedly k časté a bolestivé mikci, rychlému vyčerpání svalových vláken a úniku moče. Následné změny měchýře by vedly k poruše jeho funkce, ale také k riziku, že se moč začne vracet zpět do ledvin. Tento stav již vyžaduje lékařskou péči.